ČERVEN

25. ČERVEN (PONDĚLÍ)

Dnešní aktualizaci píši hluboko v noci, kdy se mi nedaří spát a neustále jsem myšlenkami na skončeném festivalu ve Strážnici. V hlavě se mi odehrávají desítky a desítky setkání se zajímavými účinkujícími na festivalu i diváky, stejně jako mám stále před sebou několik krásných pořadů, které Strážnice nabídla. Bylo toho tolik, že kdybych teď zasedl, mohl bych několik dnů jen a jen psát, poslouchat nahrávky či vybírat fotky, které jsem na festivalu "nabral". Alespoň něco z toho určitě na stránkách v příštích dnech najdete!

Zároveň jsem se při pobytu v zákulisí a při povídání s mnohými lidmi opět přesvědčil, jak nesmírně chybí Slovácku internetové stránky (nebo i časopis), které by opravdu důkladně a zajímavě mapovaly vše, co se kolem folklóru či lidových tradic v našem regiomu děje. Při vší úctě k různým pokusům, nic takového zatím neexistuje.

Přitom bohatost toho všeho dění je na Slovácku naprosto mimořádná, vidím kolem sebe obrovské množství lidí a projektů, o kterých by se mělo psát mnohem a mnohem více. Ne povrchně, útržkovitě, nahodile a stručně, ale opravdu do hloubky, systematicky, promyšleně, profesionálně a samozřejmě přitažlivě pro co největší kruh čtenářů. Myslím na to velmi často, ale letošní setkání ve Strážnici (ale nejen tam) mě v tom utvrdily natolik, že mě to budí ze spánku, a ne a ne to odejít...

Vím, že takový projekt by byl velmi náročný na mnoho věcí, přesto jsem bytostně přesvědčen, že jednou nepochybně vznikne. Zatím se o něco takového budu nadále pokoušet velmi - opravdu velmi - vzdáleně na těchto stránkách, onen ideál je nekonečně daleko. Přesto vás i tady prosím takřka na kolenou - pokud byste měli chuť mi s těmito stránkami pomáhat, budu vám nastokrát vděčný. Stejně jako vám budu vděčný za každou zprávičku o tom, co jste dělali, děláte, pořádáte, připravujete u vás, ať už jste z jakéhokoliv místa na Slovácku. DĚKUJU!!!!!!!
22. ČERVEN (PÁTEK)

Bohužel aktualizaci nestíhám. Můžu ale slíbit, že v pondělí tady najdete nejnovější informace ze Strážnice i z dění ve Lhotě. Na obou místech toho bude k vidění opravdu hodně, proto se snad můžete na aktuální texty i fotky těšit...Stejně tak mám připravené fotky z akcí o minulém víkendu, tedy hlavně kosecké zpívání v Malé Vrbce na Horňácku a ve Lhotě...

Pokud vyrazíte do Strážnice, nenechejte si ujít určitě sobotní pořad s názvem Rodinné zpívání a muzicírování. Začíná v 15.30 ve skanzenu. Vy, kteří máte ale rádi i verbuňk, budete mít těžkou volbu, protože zároveň budou bojovat o vítězství verbíři. Jejich soutěž začíná už ráno vyřazovacími "boji", finále je na programu od 14.30 do 17.00 v amfiteátru Zahrada. Uvidíme, jakou tvář nám ukáže počasí...Hezký víkend!

18. ČERVEN (PONDĚLÍ)

Bylo nedělní odpoledne, seděl jsem v kapli sv. Antonína a poslouchal varhaníka, který dokázal svou hudbou pohltit každého, kdo do tohoto svatosvánku vstupoval. Přál bych vám ten mohutný zvuk varhan slyšet! Venku byla ještě spoustu lidí,kteří se po dopoledních mších třeba jen tak procházeli a povídali si, další se zastavovali u stánků nebo šťastni pozorovali své děti na kolotočářských atrakcích. Mohl bych napsat - krásný nedělní den, nevšední sváteční den, který si lidé snaží uchovat v paměti co nejdéle.

Však brzy uvidíte na těchto stránkách fotky z této pouti, povídání o ní i o některých lidech, kteří na ni zavítali. Ještě předtím jsem se chtěl ale zmínit o pocitu, který jsem na konci tohoto víkendu prožíval právě při poslechu oné varhaní hudby. Zdálo se mi, že to byl víkend radosti, duchovního rozjímání, ale také nekonečné bolesti.

V sobotu jsem se byl podívat na kosení, spojené se zpíváním. Jedno bylo už brzy ráno v Malé Vrbce na Horňácku, druhé až v podvečer u nás v Ostrožské Lhotě. Až tady v příštích dnech uvidíte fotky a přečtete si pár řádků, možná se také přesvědčíte, že obě "akce" se velmi vydařily a potvrdily, že tradice kosení a zpívání má jisto jistě svůj smysl. Kosení trávy se tady stává jen jakousi "záminkou" pro setkávání lidí, kteří se právě tady, v přírodě a krojích, stávají jakoby lepší, uvolněnější, přátelštější. Přál bych vám atmosféru takových setkání zažít...Nebo ještě lépe - prožít.

Také z nedělní pouti u sv. Antonínka jsem měl velmi dobrý dojem. Z počátku se sice zdálo, že počasí tentokrát pouť poznamená, vypadalo to na déšť, ale nakonec se nádherně vyčasilo a poutníků přišlo opravdu obrovské množství. Nahrál jsem a nafotil několik nejstarších poutníků, poslechl si vydařené kázání lhotského kněze a před hlavní mší jsem spěchal do Kunovic na dětský folklorní festival.Chtěl jsem zaznamenat pro tyto stránky jednu jeho část a pak se zase vrátit na Antonínek.

Jenže právě v Kunovicích jsem pocítil, jak dokáže být život krutý, jak tenounká je hranice mezi životem a smrtí, radostí a bolestí, smíchem a pláčem. Dospělé a děti, které jsem v pátek viděl na festivalu šťastné, jsem v neděli před polednem našel v nevýslovném zármutku. Místo veselého zpěvu dětí zněl tiše areálem jen cimbál s houslemi, a v očích každého, koho jsem potkával, byly slzy. I chlapi hledali kousek samoty a hlavu měli sklopenou tak, aby jim do očí nikdo neviděl.

Každý se snažil vyrovnat s tragédií, která se stala chvíli předtím jen kousek od nich. Na kolejích tady zemřela paní Ludmila Habartová, matka dvou vlastních dětí a mnoha dalších kunovských dětí, kterým se věnovala ve folklorních souborech. Podrobnosti tady psát nebudu, určitě jsou v dnešních novinách a možná byly včera i ve večerních televizních zprávách. Jen se zmíním, že paní Habártová vjela s autem na přejezd bez závor, když jel zrovna vlak. Možná sluníčko, které tady do očí silně svítí, možná spěch, protože právě začínal program Kunovského léta, který pomáhala organizovat a starostí měla určitě habaděj. Kdoví, zůstane jen ten nekonečný smutek za jedním vyhaslým životem...Vrátil jsem se na Antonínek, sedl si do kaple a přál si, aby varhany nepřestaly nikdy hrát...

15. ČERVEN (PÁTEK)

- Pokud žijete na Slovácku nebo se sem chystáte jako turisté, můžete tento víkend i další víkendy navštívit celou řadu zajímavých akcí. A protože jsou tyto stránky zaměřeny především na lidovou kulturu, tradice, duchovní akce, upozorním vás alespoň na ty největší - i když už slovo největší u mě vzbuzuje trošku obavu, stejně jako u jiných věcí, také u folkloru totiž platí, že akce či setkání komorní a neplánované jsou mnohdy ty nejhezčí.

- Příznivci lidové hudby by si měli povšimnout Kunovského léta, které běží už od začátku týdne v Uherském Hradišti a Kunovicích. Celý program vrcholí o víkendu, hodně informací o něm najdete tady: http://www.mesto-kunovice.cz/default.php?pageid=734. Bohužel detailní program jsem hledal dlouho a marně, oficiální stránky Kunovského léta mají zřejmě technické problémy. Rád bych vás upozornil především na sobotní dopoledne, kdy v deset hodin začíná na náměstí v Uherském Hradišti národní přehlídka dětského verbuňku. Nenechte si ji ujít, určitě se představí řada výborných dětských zpěváků i tanečníků. Jinak o verbuňku připravuji na léto zcela samostatné místo na stránkách, kde o něm najdete mnoho informací. Včetně fotečky z pařížské budovy UNESCO, kde je tento tanec zobrazen mezi světovým duchovním dědictvím lidstva.

- Pokud jde o velké folklorní festivaly v okolí, jeden z největších probíhá v nedaleké slovenské Myjavě. Za pozornost tam tohoto stojí mnoho, program najdete (TADY), speciálně bych chtěl ale tady zmínit sobotní jedenáctou hodinu. To vystoupí v místním chrámu Sboreček žen z Lipova, doprovázený Horňáckou cimbálovou muzikou Petra Galečky a Petra Mičky. Se svým novým programem měli premiéru minulý týden doma v Lipově a ohlasy byly nádherné. Pokud tedy můžete, jeďte si je poslechnout, případně vydržte do příštího víkendu, kdy vystoupí na festivalu ve Strážnici. Strašně rád bych na Myjavě jel, ale bohužel nemůžu.

- A když jsem u pozvánek, ještě Lhota. Nad Lhotou, na sv. Antonínku bude v neděli tradiční Hlavní pouť ke cti svatého Antonína, mše jsou naplánovány na 8:00, 9:00 a 10:15...A ve Lhotě se uskuteční v sobotu také stále vyhledávanější kosení trávy, spojené se zpíváním. Chtěl jsem dát už dříve na stránky také plakát s pozvánkou na tuto akci, ale bohužel kterýsi dobrák ho už přelepil. Kosení (či spíše zpívání) začíná v pět hodin odpoledne, vystoupí hned několik mužských i ženských folklorních sborů, zahraje nová lhotská cimbálovka Višňa. Upřímně napsáno - na druhé straně jsem rád, že akce nemá až tak velkou publicitu, mám pocit, že speciálně kosení a zpívání neprospívá příliš mnoho diváctva.

- Zpívání, tentokrát to horňácké, můžete slyšet v sobotu v Malé Vrbce. Pokud se nemýlím, začíná se v šest ráno, kdy se jde od obecního úřadu na louky nad vesnicí. Je zřejmě zbytečné psát víc, pokud vstáváte brzy a máte rádi zpěv, nenajdete široko daleko lepší akci.

- A ještě k aktualizaci stránek. Už během týdne jsem dal pod OSTROŽSKOU LHOTU a DĚNÍ V OBCI několik foteček z nedělního svatého přijímání. K celé "akci" se určitě ještě vrátím, zaslouží si to. I v tomto případě cítím, jak je důležité dávat k fotkám popisky nebo ještě raději podrobný a "vysvětlující" text, protože právě ten může poodhalit smysl a kouzlo takových tradic...

- Také příznivci slováckého fotbalu najdou na stránkách novinky. A to novinku, týkající se jednoho z nejvíce nadějných fotbalistů našeho regionu, kterého čeká možná rozhodující sezóna, ta ukáže, zda se vyšvihne až do úplné české špičky...když jsem tento článek Stani Dufky četl, napadlo mě, že v budoucnosti by nebylo špatné věnovat se mladým nadějím z našeho regionu ještě více a třeba i systematicky (a třeba nejen těm fotbalovým či sportovním). Mám pocit, že by to mělo ještě větší smysl než "jen" sledování mužstva Slovácka, které je stejně spíše sbírkou hráčů z celé republiky.

- A ještě zpět k Antonínku. Pod odkaz POUTNÍ MÍSTO SV. ANTONÍNEK jsem doplnil celou řadu fotek Lenky Fojtíkové, které nafotila v minulých letech. Určitě stojí za shlédnutí!

- Lenka také stále častěji míří do Slováckého aeroklubu v Kunovicích, takže velmi rychle vytvořila na těchto stránkách místo, kde najdete o aeroklubu a jeho lidech opravdu hodně informací. Zkuste kliknout na SLOVÁCKO!

- Tak to je všechno, čas běží, den se rozjíždí a je třeba pracovat. Pozor na sluníčko - a večer na déšť!

4. ČERVEN (PONDĚLÍ)

- Minulý týden jsem se tak trochu uzavřel před světem a soustředil se na "článek", který najdete pod odkazem SLOVÁCKO. Týká se letošní Jízdy králů ve Vlčnově, a přiznám se, že mi na něm docela hodně záleželo. Chtěl jsem alespoň nastínit, jak bych si já sám představoval mapování Slovácka, jeho tradic, "jeho" lidí. Mám pocit, že právě takto je možné se opravdu přiblížit k lidem i tradicím, utéci od povrchnějšího psaní k něčemu, co bude mít smysl číst třeba i s odstupem času. A co třeba bude mít význam i pro čtenáře, kteří se s těmito tradicemi a lidmi nikdy přímo nesetkají. Možná ale nemám pravdu, hledání toho skutečně důležitého kolem nás je stejně nekonečné, stejně jako je nekonečné přemýšlení nad tím, jak to podstatné přiblížit jiným lidem.

- Věřím, že v dalších dnech (a možná ještě dnes) obohatím stránky o nové aktuality. Lenka Fojtíková vám přiblíží atmosféru letošní první pouti na svatém Antonínku, která byla teď v neděli. Lenka byla také opět ve Slováckém aeroklubu v Kunovicích, opravdu zajímavém místě našeho regionu, její texty i fotky můžete hledat pod Slováckem.

-Zapomenout nesmím ani na příznivce fotbalu, toho lhotského i toho slováckého. Věřím, že sportovní příznivci si už zvykli klikat na patřičné odkazy bez toho, aniž by si přečetli aktualizaci. Navíc ve sportu - zejména v tom FC Slovácko - se toho děje hodně. Viz odkaz FOTBALOVÉ SLOVÁCKO. Jak se dozvíte, budoucnost fotbalistů je v rukou podnikatele Zemka. Otázkou je, kterých fotbalistů. Je totiž možné, že současní fotbalisté Slovácka nejsou fotbalisté budoucího Slovácka. Holt takový je dnešní sport. Jen mi řeknete - kdo ví, jaký je vlastně podnikatel Zemek, co to je za člověka, jak moc je (ne) schopný?

- Také neoficiální lhotské stránky brzy doplním, abych mohl pokračovat ve skládání mozaiky vesnického života tak, jak jej přináší každodenní život. Tentokrát vzpomenu rybáře, kteří se chlubí docela slušným úlovkem. Však uvidíte...

- Samozřejmě běží na Slovácku také další a další kulturní akce. Doplním na stránky TIPY, už nyní bych vás rád upozornil například na Sboreček žen z Lipova, který se představuje s novým programem. Nechci používat velká slova, ale pokud hledáte v ruchu života místo ke zklidnění a třeba i vnitřnímu rozradostnění, na koncertě horňáckých žen ho určitě najdete.

- O víkendu byla také Dětská Strážnice. Byl jsem se podívat, ale spíše jako klasický divák, žádné psaní pro vás nemám, snad přinesu alespoň několik fotek. Kdo jste ve Strážnici nebyli, můžete litovat, zpívání i hraní dětí stálo za vidění i poslech. Navíc program pro děti v areálu strážnického skanzenu byl skvělý, opravdu jsem hleděl, co všechno je možné připravit pro pobavení i poučení dětí. Ano, i o takových "aktivitách" by se mělo psát!

- Psát se bude samozřejmě především o věcech státnických a světových, v redakci už pozoruju hemžení kolem návštěvy, která propukne každou chvíli. Do toho přichází zpráva, jak naše první žena v čele armády nahrála písničku, která oslavuje onu zemi, z níž tato návštěva přilétá, a jak oslavuje i věc, kvůli které přilétá. Snažím se paní ministryni sehnat, abych získal co nejrychleji do článku podrobnosti, brzy se mi to daří, a já kroutím hlavou, jak jsou ti naši politici ochotní, jak jde o věci spíše oddechové, "zajímavůstkové," nepodstatné. A jak naopak s nimi zápasíme, když je sháníme kvůli věcem podstatným, problémových a nepříjemným.

- Tak ať nám ta návštěva dopadne dobře. Upřímně řečeno, stejně teď víc přemýšlím nad knihou hluckého rodáka a už nebožtíka Josefa Dufky. Sepsal rodinnou kroniku z let 1914 až 1959 , a já stále přemýšlím nad lidmi, o kterých se on v této knize zmiňuje. Bože, to byly osudy! To bylo bolesti, nespravedlnosti a příkoří! Po stopách každého z těchto lidí bych se chtěl vydat a vzpomenout jeho osudu. Třeba na jeho památku...Čím více se snažím vžít do takových knížek, čím rychleji musím dokončit některé kapitoly z lhotské historie, tím více žasnu nad takovými jakoby malými a zdánlivě nepodstatnými dějinami. Jenže právě ty jsou pro mě stejně tak důležité, jako ty dějiny velké, které přicházejí a odcházejí s přílety a odlety světových státníků. Jen my s našimi životy tady zůstáváme až do konce...