MF DNES o krojích na Slovácku (28. srpna 2006)

Slovácko: zachraňují kroje

Uherský Ostroh, Blatnička - Někdejší zchátralá škola v Blatničce září novotou. Zvenčí i uvnitř. V podkroví návštěvníka zaujme výstava mapující tradici lidových krojů od dětství až po zralý věk. Při pohledu například na svatební kroj z Vnorov zaplesá srdce každého příznivce folkloru.

V přízemí budovy panuje čilý ruch. V jedné z místností se kroje odborně perou, v sousední se škrobí a suší. Výroba nových krojů se odehrává v dalších dvou dílnách. „Člověka to musí bavit. Kroj, to není obyčejná práce,“ tvrdí Ester Navrátilová. Mladá žena právě zručně přišívá jeden ozdobný knoflík za druhým na červenou vestičku. Patří ke třem desítkám řemeslníků, kteří v Blatničce a Uherském Ostrohu spojili síly při výrobě a péči o typický projev lidové kultury.



Projekt tří žen

Vznik dvou středisek školy lidové tvořivosti pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Tradice Slovácka mají na svědomí tři ženy.

Vedoucí folklorního souboru Spinek z Vnorov Jana Smutná, starostka Blatničky Jarmila Hrušková a místostarostka Uherského Ostrohu Hana Příleská. „Nosila jsem něco podobného v hlavě řadu let. Třeba když jsme pro soubor potřebovali opravit více krojů, vznikl problém. Tetičky, které se této práci na vesnici věnují celý život, podobnou zakázku nemohou zvládnout,“ upozorňuje ředitelka Tradic Slovácka Jana Smutná.

Starostka Blatničky zase řešila, co s chátrající školou. „Nakonec jsme spojily síly. Nápad přepracovaný do úspěšného projektu a vhodné prostory daly vzniknout středisku, kde najdou dvě desítky lidí stálou práci,“ říká Jarmila Hrušková.

Další řemeslníci se od září k projektu připojí ve zrekonstruovaných prostorách Přízámčí v Uherském Ostrohu. „V Blatničce zjistili, že některé aktivity už nepoberou. V Přízámčí tak vznikne prodejna, plánujeme zde výuku šití krojů. Kromě obuvníka budeme ve středisku rovněž tkát plátno,“ uvedla místostarostka Uherského Ostrohu Hana Příleská. Město si slibuje od nové aktivity i příliv turistů.



Zájem o kroje roste

Vznik středisek přišel v pravý čas. Zájem o výrobu nových či opravu starších krojů nebývale roste. Jen v Blatničce už mají zakázky za několik milionů korun. K nejčastějším zákazníkům patří folklorní soubory nebo občanská sdružení.

Zvládnout práci na několika desítkách krojů, to chce um, trpělivost a především sehraný kolektiv. „Z devadesáti procent dnes kroje šijeme. Zákazník dodá originál a my vyrobíme přesnou kopii. Při vší úctě k jednotlivým řemeslníkům z vesnic, tento nápor prostě nezvládnou,“ podotýká Smutná.

O projektu Blatnička-Uherský Ostroh se už ví také v zahraničí. Ozval se třeba rakouský folklorní soubor, přijíždějí krajané. Pro celou rodinu - manžela, syna a tři dcery -objednala v minulých dnech v Blatničce vnorovské a strážnické kroje Čechokanaďanka Eliška Uherová z městečka Chatman. „Slavíme padesát let vysvěcení našeho patrona svatého Antoníčka. Rozhodli jsme se, že pro tuto událost vyšňoříme celou rodinu,“ usmívala se zákaznice.



Podpora slavných tradic

Krojovým tradicím nejen na Slovácku se blýská na lepší časy. Po zániku výrobního závodu Slovač neexistoval v regionu projekt, který by sdružil síly a um řemeslníků.

Jména jako Mikulec, Lakosilová nebo Habartová sice patří k legendám, ale následovníci citelně chybějí. „Je to pochopitelné. Ruční výroba kroje vyžaduje zručnost a trpělivost. Jen třeba výšivka košile trvá kolem stovky hodin. Současné mladé lidi těžko donutíte, aby se podobné práci věnovali na plný úvazek a po celý život,“ soudí Jana Smutná.

Projekt dvou vzájemně se doplňujících středisek sdružujících tři desítky řemeslníků a další externí spolupracovníky nemá v současnosti v České republice obdoby. A líbí se v tradičních folklorních baštách i odborníkům.

„Určitě je to pozitivní krok kupředu. Zvláště když individuální výrobci prakticky nemají pokračovatele,“ domnívá se etnografka Slováckého muzea Ludmila Tarcalová.

Projekt obecně prospěšné společnosti Tradice Slovácka přišel na pětadvacet milionů korun. Dvě třetiny získali jeho tvůrci z evropských fondů Společného regionálně-operačního programu, necelým milionem přispělo ministerstvo pro místní rozvoj. Zbytek uhradily radnice v Blatničce a Uherském Ostrohu.

TEXT: ZDENĚK MATYÁŠ