LEDEN 2008

31. leden (čtvrtek)

Dnešní psaní bude poněkud netradiční, protože se týká akce, kterou jsem nikdy dříve nesledoval a upřímně napsáno, nesledoval jsem ji ani letos. Jde o Českou miss, tedy ne tu dlouholetou Miss onoho prošedivělého pána jménem Zapletal, ale "čerstvou" Miss paní uhlobaronky Bakalové, tedy Maláčové. Mé myšlenky "utekly" k této soutěži z toho důvodu, že se v ní objevuje tentokrát krásná dívka, u níž je její srdce a to, čemu se věnuje, daleko podstatnější než její tělo. Což si přiznejme, není u hezkých mladičkých holek zrovinka obvyklé. Navíc je tato dívka z našeho rodného kraje, ze Strážnice. A dokonce patří podle sázkových kanceláří k největším favoritkám sobotního soutěžení. Mimochodem to potvrzuje i hlasování na internetu, kde je tato dívka dokonce na úplně prvním místě. Pokud se vám tedy líbí, a především, pokud je vám blízká "lidsky", můžete ji tady (http://ceskamiss.seznam.cz/ dát svůj hlas. Málem bych zapomněl - jmenuje se Eliška Bučková.

Kdybych měl o ní vyprávět, řekl bych vám, že se otevřeně hlásí ke své víře a už dlouhou dobu se objevuje na mnoha křesťanských akcích, často pomáhá například dětem. Když jsem si četl rozhovory s ní (od Lenky Fojtíkové z Blatnice), měl jsem pocit, že Eliška by byla opravdu netypická misska. "Po focení jsme se koupaly v moři. Na pláži s námi byli jen domorodci. Bylo tam hrozně moc malých dětí. Jakmile jsme se tam objevili, všichni se k nám rozběhli. Bylo to úžasné. Byl to asi jediný den, kdy jsem se doopravdy ze srdce smála," svěřila se upřímně Lence před několika dny, kdy se vrátila společně s dalšími finalistkami soutěže ze soustředění v Thajsku. A podobně upřímně zněla i její odpověď na otázku, co by dělala, pokud by se stalo novu českou miss. "Spolu s rodiči jsme pořádali spoustu akcí pro děti. Ať už to byly pohádkové lesy, oslavy ukončení církevního roku či dětská misijní pouť. Určitě bych chtěla v těchto aktivitách pokračovat. Nebylo by to pro mne nic nového."

To je tedy "naše" holka v Praze, uvidíme, jak se jí bude dařit. I když upřímně řečeno, vítězství v hlavní soutěži bych jí ani příliš nepřál, myslím, že veškerý ten nepředstavitelný "kravál", který by se kolem ní začal odvíjet, by ji mohl nehezky zasáhnout do života. Pokud jsem slyšel, bulvár se už na ni začal zaměřovat, a je nepochybné, že kvůli prodejnosti by byl ochoten učinit cokoliv. Držme jí tedy palce i po soutěži, možná by nebylo na škodu, kdyby se ctěnná česká veřejnost dozvěděla, že misskou může být i holka, která víru a pomoc druhým považuje za naprosto samozřejmou věc. A možná by její vítězství "potřebovali" i sami křesťané, tedy ti skuteční, otevření, pokorní, laskaví a vstřícní, kteří jsou často zbytečně zakřiknutí a podle toho také většinou společnosti "zatlačováni" do kouta.

Na fotkách, které vidíte, je právě Eliška Bučková. Ta první fotka od Lenky Fojtíkové pochází z loňského roku, kde se Eliška společně s mnohými dalšími loučila se vzácným knězem P. Tomečkem (více tady http://www.slovacko.org/home/?acc=rozlouceni_p_tomecke) Další fotky jsou už reklamní snímky, na kterých je - ano ano - opět Eliška Bučková. Hodně štěstí!!!

- Tak, a to to pro dnešek všechno. Rád bych se rozepsal a "rozfotil" o dalších věcech ze Slovácka, ale snažím se v těchto dnech dát maximum času a síly do připravovaného druhého čísla časopisu o Ostrožsku a Horňácku. Tam bych rád soustředil to nejpodstatnější z toho, na čem pracuji a na čem mi záleží. Pokud jde o samotné tyto internetové stránky, vím, že jsem slíbil během ledna jejich úpravu, tedy především mnohem větší přehlednost a pěknější grafiku. Na nových stránkách se zatím ještě stále pracuje a já mezitím dumám, jak moc velké je udělat a na co se v nich zaměřit, aby se týkaly toho, co považuji za nejpodstatnější. Uvidíme - nebo neuvidíme...

28. leden (pondělí)

- Přeji všem čtenářům stránek pěkný začátek týdne, zatím budu VELMI stručný, píšu jedinou větu: Pod odkazem HORŇÁCKO najdete první fotky z Horňáckého plesu, který končil v brněnském hotelu Voroněž v neděli nad ránem, což může jako "přímý účastník" dosvědčit i těmito fotkami... Více řádek o tomto plesu i mnohém dalším budu přidávat v příštích hodinách...

18. leden (pátek)

- Nejdříve se musím omluvit za několikadenní mlčení a neaktualizaci stránek, i když to možná není na první pohled vidět,věnuji se Slovácku a Horňácku intenzivněji, než kdykoliv dříve. Jen mám občas obavu, jestli se až příliš nevěnuji i některým projektům, které žádný větší smysl nemají a jen mě odvádí od toho, co považuji za nejpodstatnější já sám. Navíc některé takové projekty jsou možná až moc dobročinné :)

- To určitě ale není případ nového časopisu o Ostrožsku a Horňácku. Rád bych vám napsal, že práce na druhém čísle se opravdu rozběhly a časopis si budete moci od 1. března koupit. Na jeho obsahu mi záleží víc než na čemkoliv jiném, chci, aby se druhé číslo už co nejvíce blížilo mé představě, kterou nosím v hlavě....

- Ale rychle k těmto stránkám a tématům, které s nimi souvisejí. Minulý týden jsem se pokusil napsat několik více řádků k rozloučení s panem Žajdlíkem, lhotským kapelníkem, zájemci najdou text pod odkazem OSTROŽSKÁ LHOTA. Je to text, který by snad mohl zajímat i "mimolhotské", pokusil jsem se v něm zamyslet poněkud obecněji také nad vesnickými muzikanti i tím, jak obrovskou chybou by bylo, kdyby vymizeli...Někteří z vás se mě ptali, proč se text objevil na stránkách a pak zmizel, jediným důvodem byly moje pochybnosti a nespokojenost, text se mi zdál "nedotažený", proto jsem ho zablokoval, upravil a poté zase zpřístupnil... Občas to takto dělám, když nějaký "vážnější" text píši, přemýšlím nad tím několik dní a nocí, takže neustále mám pocit neúplnosti a nespokojenosti, vracím se k textu a často dělám úpravy, kterých si ani čtenář nepovšimne...

- A teď k něčemu radostnému. Z lidových tradic (napsáno jednoduše) se snažím nejvíce všímat rodících se projektů, věcí, které jsou na začátku, přece jen tady může člověk pozorovat mnohem více různých souvislostí než u projektů rozjetých, které žijí dlouhodobě svým vlastním životem. Proto se mimo jiné snažím být například u začátků mužského sboru v Boršicích u Blatnice, jehož možní budoucí členové se poprvé sešli v neděli. Bylo to setkání zajímavé a vlastně i dojemné, několik chlapů se snaží na vesnici o něco, co na mnoha jiných místech Slovácka funguje už léta. Velmi jim držím palce a brzy o této jejich snaze napíši na stránky článek. Stále více jsem ale přesvědčený, že obraz se zvukem má větší sílu než psané slovo, proto se podívejte na videoukázku z této jejich první schůzky. Natočil ji a hezky upravil Vlastik Ondra, jehož stránky často doporučuji. Tady je videoukázka: www.nivnicka.cz

- Sbor v Boršicích mě zajímá i proto, že spolupracuji s tamní radnicí na nových stránkách obce, v zásobě mám už několik textů i fotek, vše by mělo být k vidění snad do čtrnácti dnů. Podobně spolupracuji i se svým rodným Hlukem, stránky jsme už začali docela často aktualizovat, zájemci se můžou podívat na adresu www.mestohluk.cz Bohužel obrovským problémem je celková podoba stránek, vypadají strašlivě úřednicky a stroze, debatami o jejich úpravě jsem už strávil hodně hodin, ale obávám se, že stejně strohé i zůstanou. Nové články i fotky tak doplácejí na celkový "kabát", doporučuji lidem na radnicích, aby mnohem pečlivě přemýšleli, s kým stránky vytvářejí a jaké je vlastně chtějí. I když - žádné doporučení nemá asi smysl, stránky některých radnic v našem okolí jsou tak příšerné, neaktuální a nezajímavé, že je skoro škoda každého slova k tomuto tématu...

- Když mluvím o mužských sborech, měl bych zmínit ten lhotský, kterému se podle všeho daří a má před sebou (snad) dobré roky. Pokud si o něm chcete přečíst víc, klikněte prosím na odkaz OSTROŽSKÁ LHOTA a DĚNÍ V OBCI...

- Na hluckých stránkách si můžete přečíst také o prvním setkání kluků, kteří pojedou letošní jízdu králů. Určitě se k ní ještě několikrát vrátím, proto jen velmi stručně. Tato schůzka je také takovým rodícím se "projektem" , kdy se snažím být co nejblíže od samých začátků. Je to pro mě spíše věc "studia", protože mám stále více pocit, že novinářský postup, kdy redaktor přijede na samotnou jízdu, nafotí juchající mládencer a řehtající koně a zase odjede, je nesmírně povrchní a jeho "užitkem" je maximálně naplnit prázddné stránky novin. To ale samozřejmě platí i o spoustě jiných akcí. Těžko to novinářům vyčítat, práce mají mnoho a času málo, osobně se mi ale zdá, že samotné Slovácko (život na něm, snaha o pokračování lidových tradic či život na dnešní vesnici) je třeba "zkoumat" spíše jako "student" než novinář...Viděno tedy studentskýma očima, nebyla první schůzka s klukama nijak radostná. Jsou so samozřejmě mlaďoši, těžko od nich čekat nějaký vztah k dávné tradici jízdy králů, přesto mě trošku nepříjemně překvapilo, že jim tato tradice nic neříkala, a spíš se ptali na to, kolik je to bude stát peněz a proč schůzka proběhla tak brzy - v deset... Ale buďme optimisty, co v kom je ukáží až příští týdny...Náladu jsem si spravil alespoň v rodině krále, a to povídáním s jeho rodičiče. Měl jsem pocit, že jsou to úplně obyčejní lidé - tedy otevření, bezprostřední, pracovití, skromní,evidentně ochotní udělat pro pokračování tradice jízdy králů maximum...Tak nevím, jestli nejsou spíše "neobyčejní"

- Různých setkání jsem absolvoval v minulých dnech řadu, o některých se zmíním zase až příště. Hodně jsem byl překvapený, když jsem například pozoroval při mši nového mladého faráře v Boršicích u Blatnice. Během mše přešel od oltáře k věřícím, začal k nim pronášet přednášku a přitom je například i zkoušel. Nevídané a zajímavé! ... V Hluku jsem si přes tři hodiny pro změnu povídal s místním, poměrně velkým podnikatelem Josefem Kadlčíkem, byl jsem na něj hodně zvědavý, teď přemýšlím, co o něm napsat do časopisu. Co říkáte Hlučané, co byste napsali?... A další dlouhé povídání jsem absolvoval se starostou Veselí nad Moravou Martinem Bedravou, opět do časopisu. Dokonce jsem se tak dostal na stránky města (http://www.veseli-nad-moravou.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=18072&id_org=18072&id=394238 ), podstatnější ale je, jakého člověka jsem tam, na nejvyšším místě Veselí vlastně našel. Těžko říci, určitý obrázek jsem si udělal, chci si ale ještě poslechnout dvouhodinovou nahrávku rozhovoru. Každopádně to nejdůležitější z rozohovoru bude na stránkách, zbytek (který ale bude určitě větší než to, co vejde do časopisu) najdete na internetu. A když se naučím dávám na internet zvuk, třeba bude možné si poslechnout i ukázku z rozhovoru)...

- Tak to je asi všechno, přeji vám pěkný víkend, plesová sezóna pokračuje, ve Lhotě jsme zatím spokojeni, o myslivecký i rodičovský ples byl velký zájem, zdá se, že lidé mají chuť se bavit a setkávat,teď je na řadě Lidový ples, tak uvidíme...

- Původně jsem se chtěl rozepsat o Horňácku, ale nechám to na příště. I na něm vidím, jaký je rozdíl, když člověk vnímá Horňácko očima Horňáckých slavností nebo třeba přes filmy Břéti Rychlíka, a když pak vidí každodenní realitu. Horňácko, ten stále ojedinělý kraj s úžasnou historií a řadou zajímavých lidí, je evidentně stále více pozadu. A nejhorší je, že řada místních lidí to považuje spíše za ctnost a přednost. Ale o tom více třeba příště...

9. leden 2008

Původně jsem chtěl tady psát podrobněji o panu Žajdlíkovi, který zemřel v pondělí 7. ledna, ale nakonec jsem se rozhodl raději jen pro pár slov, která od včerejšího dne najdete hned na hlavní straně. Snad "poslouží" jeho památce stejně jako nějaké delší psaní ....

Dnes se zmíním o něčem jiném, co také považuji za důležité, možná více než máloco jiného. Celá věc se týká Blatnice, i když si myslím, že zdaleka nejenom jí. Tedy, dozvěděl jsem se dnes od Blatničanů tuto novinku: Místnímu knězi P. Stodůlkovi se nelíbilo, že první postní sobotu měl být v Blatnici školní ples - a v tomto duchu promluvil také v kostele, prý ten, kdo na ples půjde, popře svou víru. Nastalo samozřejmě pobouření na dědině, rušno bylo ve škole i všude jinde, takže ples má být nakonec až 5. dubna.

Tak co takové zprávě říkáte vy, jaký je váš názor? Povím vám ten svůj, ale nejdříve bych rád napsal k tomuto několik obecnějších slov. Je nepochybné, že Slovácko je poslední místo v zemi, kde má víra svou "sílu", kde žijí lidé, pro které není duchovní život žádným prázdným pojmem. Zároveň je ale i tady víra na ústupu, věřící se ocitají ve stále obtížnější pozici a nelze čekat, že se bude situace zlepšovat. Spíše naopak. Přijdou-li navíc takové spory typu ples ano či ne, je jasné, že to vyvolává další rozepře mezi - napsáno velmi jednoduše - věřícími a nevěřícími.

Jde ale zároveň i o velmi podstatný spor, jak chápeme lidové tradice, jak chápeme svou víru, do jaké míry tomuto přikládáme důležitost, kdy je to něco, podle čeho žijeme svůj život, a kdy jde jen o nějaké divadelní představení, módní přehlídku, takové zpestření a pobavení. Dobře to lze ukázat na příkladu právě půstu. Je vidět, že z pradávné tradice jsme si vzali jen samotný fašank, tedy období před půstem. To se bavíme, popíjíme, pojídáme,oblékáme se za všemožné maškary. Jenže co ono období půstu, které následuje hned po fašankové radosti a pořádné hostině?

Já osobně proto rozumím chování P. Stodůlky (byť by pro mé posouzení bylo důležití znát přesně, jakým způsobem proti plesu vystupoval), otázka ale je, jak mu budou rozumnět Blatničané či někdo jiný. A také co P. Stodůlka udělal pro to, aby jim svůj přístup vysvětlil. Je totiž evidentní, že z lidových tradic si bereme tu povrchní "slupku", onu zábavu, potěšení - tedy to, co je trendem naší současnosti. Připomínka, že by věřící neměli plesat v den velkého půstu, je proto pro nás asi stěží pochopitelný a už vůbec ne přijatelný. V této souvislosti přitom existuje jedna hodně důležitá otázka - jak se vlasně dívat na nynější jakoby vzrůstající zájem o lidové tradice na Slovácku, proč tento zájem přišel, jaké jsou jeho příčiny a především - co to říká o našem Slovácku,o lidech, kteří tady žijí, do jaké míry tyto tradice nechávají vstupovat do svého každodenního žití?

Rád bych se ještě slovem vrátil k církvi. Její život není na začátku 21. století vůbec lehký, musí se potýkat s obrovským množstvím "novot", možná ještě nikdy v historii nebylo tolik lidí jako dnes, kteří Boha dávno hodili do odpadkového koše jako přebytečnou či směšnou figurku, kteří se snaží postavit na úroveň Boha, kteří mají pocit, že jsou sami Bohem a podle toho se chovají k lidem kolem sebe. Je to pozice obrovsky výhodná a pohodlná, protože člověku umožňuje dělatsi doslova co chce. Jestliže navíc dnešní atmosféra takovým lidem ještě napomáhá k dalšímu rozletu, je to pro církev situace skoro na vhození ručníku do ringu.

Jenže církev to nemůže takto snadno "zabalit" a samozřejmě ani nechce. O to více je ale nesmírně důležité chování jednoho konkrétního kněze, každého kněze, stejně jako chování každého věřícího, každého křesťana. Právě oni jsou vystaveni těm největším zkouškám a jsou také pod největším drobnohledem jiných. Žít život skutečného křesťana je zcela jistě ta nejtěžší životní cesta, pro kterou se člověk může rozhodnout. Zároveň je to ale zcela jistě i cesta nejkrásnější, přinášející největší smysl a "užitek". Vydat se na ni znamená překonávat tařka deno denně mnohé problémy, setkávat se s nepochopením a posměšky, čelit mnoha lákadlům a úlevám.

Přitom je strašlivě důležité, aby kněží i další křesťané uměli "komunikovat" s okolím (napočítejte tady na Slovácku takových kněží aspoň na prstech jedné ruky), byli otevření,vstřícní, chápaví, pokorní, skromní, velkorysí .... Šlo by přidávat další a další slova, která se ale hned mění v něco těžkého a takřka "neunesitelného", když si uvědomíme, co každé toto slovo znamená, jak je obtížné ho "nést"... Nedivme se potom, když vidíme mnohé křesťany spíše jako uzavřenou komunitu, která spíše připomíná ježka, který život chápe jako boj s nepřejícím okolím. Rozumím tomuto chování a nepřeji si více nic jiného, než aby se tento stav postupně měnil.

Ale jaká je šance, že církev získá mezi občanstvem více "bodů"? Jakým způsobem se má o to pokoušet? Dumám nad tím i nyní, kdy zrovna připravuji větší článek o P. Antonínu Šuránkovi. Ano, byl to jistě ctihodný kněz, čím více se o něm dočítám, tím více ho obdivuji, jenže - koho to vlastně dnes zajímá, kdo vydrží psaní o něm číst do konce, co o něm vědí dnešní děti (třeba ty z lhotské školy), ale i třeba dospělí, proč o něm tak málo mluví i církev? Proč v masových médiích vychází tolik tendenčních článků proti církvi, zatímco o mnohém dobrém, co vytváří, se píše tak maximálně v časopisech pro pár čtenářů? Těch otázek je mnoho a mnoho, nebudu tady toto téma nyní více rozvádět. I když třeba - jak si myslíte, že by vypadala debata na téma půst a zákaz plesu kupříkladu ve Lhotě, v Uherském Ostrohu, Veselí, Hradišti, na Podluží nebo na Horňácku?

Omlouvám se, že jsem se rozepsal, vím, že mnozí čtenáři těchto stránek se mnou nebudou souhlasit nebo mi přímo napíší, abych sem takové věci "netahal", protože jim třeba církev nic neříká a nezajímá je. Ale - absolutně takový pohled respektuji, nemůžu ovšem jinak, nad tímto přemýšlím, toto považuji za důležité, na tomto mi záleží...

7. leden 2008

Příznivci toho, abych sem psal jen pouhé "holé" oznámení, kde co je nového na stránkách, budou rádi. Takže, kde co je nového:

- Na hlavní straně pozvánka na Horňácký ples.

- Pod Střípky ze Slovácka jen takové rychlé fotky z nedělního zahájení fotografické výstavy v Uherském Hradišti. Můžete se podívat i na "pozvánkový" plakát, o výstavě, či spíše fotografech na Slovácku, napíši něco více v příštích dnech.

- Pod Ostrožskou Lhotou a děním v obci je hned několik novinek. Například Tříkrálová sbírka, fotky ze Silvestra (už po autocenzruře), fotky turistů z výšlapu na Brdo. Bohužel stále se mi nedaří sepsat malý text k chození na Štěpána, přitom zrovna na něm mi ho hodně záleží. A samozřejmě chci dát co nejdříve pěkné fotky Dušana Dufky, který vyšel do terénu s myslivci.

- Pokud jde o Lhotu, stále si říkám, že se nebudu zabývat "obecními" záležitostmi, jenže vždycky mi to nějak nedá a zabývám se. Už několik dnů vám tak dlužím informace z jednání zastupitelstva, kde jsem byl jediným "občanem" (ať žije veřejná kontrola mocných v 21. století!) a kde se projednávala smlouva (kterou ovšem není jaksi veřejná) s firmou Ekospar, která neustále Lhotě něco slibuje, slibuje a slibuje.... A bude slibovat i dál... Stejně tak dlužím informace z posledního jednání o knize o Lhotě, kde také všichni (včetně mě) něco slibujeme, slibujeme a slibujeme. A budeme slibovat i dál, i když je šance, že po čtyřech (nebo více, u začátků jsem nebyl) letech kniha v letošním roce opravdu vyjde! :)

- Pod Fotbalem ve Lhotě jsou termíny prvních přípravných zápasů. Jinak jednička začíná přípravu na ostro v úterý v šest večer. Tož chlapi, né, aby tam někdo chyběl!

- Jako vždy doporučuji stránky
www.nivnicka.cz
, jsou tam nové krásné věci.

- Také jsem přidal na hlavní stránky odkaz Noviny na SLovácku a SLovácko v televizi. Chtěl jsem, abyste na jednom místě měli přehled o tom, co se o Slovácku píše nebo vysílá, tak snad se mi to trošku podařilo.

- Už dlouho vám chci doporučit také jednu skromnou (ale o to cennější) internetovou adresu jedné dívčiny na Horňácku (plus další stránky o Horňácku), ale nechám si to na příště. A na příště si nechám i další a další věci.

- A když se vám bude chtít, mrkněte na stránky
www.mestohluk.cz, se Staňou Dufkou jsme začali našim milým sousedům vylepšovat stránky, tak snad se nám to začíná dařit. Bohužel celková grafická podoba stránek není dobrá, ale za to nemůžeme my ani Hluk, jen nevím, jak z toho pryč.

- Tak a to je vše, nashledanou příště!

1. leden 2008

Tak to bylo náročné vítání nového roku! U nás ve Lhotě mu "šéfoval" náš vyhlášený DJ IRON, a upřímně řečeno, ani nevím, kdy došéfoval, protože ještě tři hodiny po ránu bylo na parketu i mimo něj (a neměl bych zapomenout na tanečníky na stolech) pořádně rušno! Však brzy si budete moci prohlédnout z této noci fotky, nejdříve ale musí projít nezbytnou cenzurou :)

Jinak jsem už ale rád, že volno skončilo, bylo předlouhé a podle mého bytostného přesvědčení zcela proti přírodě! Takové lenošení a flákání tak jedině zkracuje kosti :) Po svátcích bych už veškeré volno zrušil :) Takže rychle ke strojům, stolům a všemožným výdobytkům současnosti, aby nás ona šelmovitá tygrovitá asijská konkurence brzy nelapila a nedala si nás - línou Evropu - k obědu jako předkrm :)

Dívám-li se ale zpátky na minulé dny, musím tady zaznamenat, že Lhota zažila několik krásných, zajímavých i dojemných chvilek, lidé si tady dokázali uspořádat zajímavá setkání, na která budou určitě ještě dlouho vzpomínat. O některých se tady na stránkách určitě zmíním i já sám, ukážu vám také řadu fotek z těchto setkání...

Na doplnění stránek jen potřebuji trošku času, v průběhu dalších dní budu proto stránky doplňovat. Zároveň vám můžu takřka s jistotou slíbit, že už tento měsíc byste měli vidět stránky opravdu v nové podobě. Zatím ale ani já sám stoprocentně nevím, na co přesně stránky "zaměřit", čemu se na nich věnovat, a také jaké nové adrese dát nakonec přednost. Toto všechno se ale už brzy ukáže, zkuste proto prosím zůstat stránkám věrní...Děkuju!