Podívejte se: Trenérka Slovácka Jitka Klimková o velmi zajímavém semináři v Portugalsku! (24. květen 2007)

JAK JSEM V PORTUGALSKU VIDĚLA ROZDÍL MEZI SVĚTOVÝM ŽENSKÝM FOTBALEM A TÍM ČESKÝM


Letos mi přišla velmi zajímavá pozvánka od americké asociace trenérů NSCAA a sice na Symposium Algarve Cup 2007. Tato pozvánka byla směřována do slunného Portugalska, kde se každoročně pořádá, za účasti nejlepších ženských týmů světa, jeden z nejuznávanějších světových turnajů v ženské kopané tzv. Algarve Cup (7.-15.3.2007). Už při pohledu na seznam přihlášených mi bylo jasné, že se jedná o setkání světové špičky ženského fotbalu.

Hlavním cílem tohoto setkání bylo zprofesionalizovat práci trenérů v oblasti technické, taktické, kondiční a psychologické přípravy ženských týmů. Ode mě se pak čekala přednáška o stavu ženské kopané v České republice, jako o možném adeptu do propracování se do světové elity. Dalším mým úkolem bylo pozorování turnajových utkání a rozbor tréninkových jednotek u jednotlivých týmů.

Hlavními instruktorkami tohoto Symposia NSCAA byly ve světě velmi uznávané dámy, a sice bývalá trenérka ženské americké reprezentace April Heinrichs a současná psycholožka amerického týmu Dr.Colleen Hacker.

Hned na úvod musím říci, že dny v Portugalsku mi ukázaly, v čem se v oblasti ženského fotbalu lišíme od těch nejlepších. A co vše musíme udělat, abychom se k tomu světovému „TOP“ dopracovali. Získala jsem mnoho poznatků a nyní se pokusím zastavit se u těch, které považuji za nejvíce podstatné.


PRÁCE S MLÁDEŽÍ

Jedny z největších rozdílů mezi těmi nejlepšími na světě a českým ženským fotbalem vidím v práci s mládeží. Tato práce je u nás v porovnání se světovou elitou, jako je Německo, USA, Švédsko, Norsko, Korea, Francie, Dánsko a další, na dosti rozdílné úrovni. V těchto zemích je běžnou záležitostí systematická práce s mládežnickými dívčími týmy, od přípravek až po juniorské týmy. Ty mají možnost trénovat pod vedením kvalifikovaných trenérů a trenérek na kvalitních hracích plochách s kvalitním materiálním vybavením. Velmi oceňuji například precizní práci s mládeží v Německu.

U nás jsme v práci s mládeží téměř na „startovací čáře“, ovšem nutno podotknout, že jsme snad nabrali ten správný směr. Začínáme intenzivně pracovat na zkvalitnění systému žákovských a juniorských dívčích soutěží. Jsem přesvědčena, že to by se mělo odrazit jak na kvantitě počtu mládežnických dívčích týmů, tak i na kvalitě celé ženské kopané u nás.


ZAOSTÁVÁME V KONDIČNÍ A KOORDINAČNÍ PŘIPRAVENOSTI

Velký rozdíl mezi námi a vyspělými fotbalovými zeměmi je také v kondiční a koordinační připravenosti jednotlivých hráček. Díky častějším tréninkovým jednotkám, individuálnímu přístupu a houževnatosti je kondice a koordinace špičkových hráček na daleko vyšší úrovni.

Jsou proto rychlejší, obratnější, vytrvalejší a daleko lépe silově vybaveny.
Dokazoval to i průběh celého turnaje. Mnohé týmy totiž přijely již několik dní před zahájením s cílem adaptovat se na prostředí a připravit se na následující hrací dny turnaje. Před zahájením a taktéž v průběhu celého turnaje absolvovala většina týmů cca dvanáct tréninkových jednotek a k tomu je nutno přičíst několik náročných utkáních, které jsme mohli taktéž sledovat v přímém přenosu na stanici Eurosport. Ti z vás, kteří pečlivě turnaj sledovali, mi jistě dají za pravdu, že většina utkáních měla vynikající úroveň.

Vůbec si nedovedu představit, na kolik by tento náročný program zvládla naše děvčata. Jen pro představu - vyspělá ženská družstva trénují minimálně 6x v týdnu. U nás jsou tréninkové dávky zhruba poloviční.


SVĚTOVÝ TREND – SYSTÉM ZÓNOVÉHO BRÁNĚNÍ

– PŘECHOD Z ROZESTAVENÍ HRÁČEK Z 4-4-2 NA 4-3-3

Další poznatek se týká taktiky. Ani jeden z týmů ze světové špičky nehrál s klasickým stoperem v obranné řadě. Světovým trendem se stala zónová obrana, především se 4 obránci (v některých fázích utkání i se 3 obránci) v lajně.

Družstva, která byla v minulosti známá výbornou taktickou hrou s rozestavěním hráček 4-4-2 (např. Švédsko, Norsko), přechází na rozestavění
4-3-3 (jako to bylo v minulosti známo především u týmu USA).

Toto rozestavění hráček přináší v ofenzivní časti hry větší podporu obranné řady, především krajních obránců. Velký důraz se přikládá využívání křídelních prostorů s centrovanými přihrávkami do vápna, kde by měl být větší počet útočících hráček než u rozestavění 4-4-2.

Pokud jde o defenzivní část, pak je nutno říci, že defenziva u většiny špičkových týmů začíná již zhruba od šestnáctky soupeře. Už tady totiž celý tým velmi precizně napadá protivníka.

Ráda bych ukázala dvě možné varianty rozestavení hráček 4-3-3, kde je hlavní rozdíl v rozestavení ve středové řadě. Týmy jako Francie, Švédsko, Dánsko hrály se dvěma defenzivními středovými záložnicemi (obr.1), a týmy jako Norsko a USA se dvěmi středovými ofenzivními záložnicemi (obr.2).


Obr.1 Obr.2
SU SU
LU PU LU PU
OZ OZ OZ
DZ DZ DZ
LO SO SO PO LO SO SO PO



PSYCHOLOGICKÁ PŘÍPRAVA

Velmi důležitou oblastí, která byla na Symposiu Algarve Cup 2007 rozebírána byla oblast psychologické přípravy jak ženských, tak i mužských týmů. Co si představíme pod pojmem efektivní psychologická příprava sportovního týmu? Je to vlastně neustálý proces, kdy hlavní postavou by měl být především trenér se svým možným týmem specialistů. Tak jako například na kondiční přípravě může trenér spolupracovat s kondičním trenérem, tak i na psychologické přípravě může být hodně nápomocen „trenér specialista“! A co by mělo být hlavním cílem?

1. ZEFEKTIVNĚNÍ SPOLUPRÁCE CELÉHO SPORTOVNÍHO TÝMU
- maximalizovat týmovou spolupráci na úrovni mezi hráči a taktéž mezi hráči
a realizačním týmem, posílit důvěru jeden k druhému
- uvědomění si důležitosti každého jedince v týmu, posílení jeho sebevědomí
- probudit v hráčích zodpovědnost za plnění cílů celého týmu

2. ZLEPŠENÍ KOMUNIKACE V TÝMU
- potvrdit nutnost komunikace v celém týmu
- výhody pozitivní komunikace při sportovním výkonu i mimo něj
- zvýšit respektování a chápání jedinců v týmu

3. UMĚT REAGOVAT NA KONFLIKTNÍ SITUACE V TÝMU
- snažit se předcházet konfliktům
- vybrat co nejlepší variantu jak vzniklý konflikt vyřešit
- umět se z konfliktní situace poučit

4. ZVÝŠIT MOTIVACI TÝMU
- větší nasazení a bojovnost
- zvýšit vůli po vítězství
- chtít být nejlepší

A jak můžeme dosáhnout naplnění výše uvedených cílů? Jednou z možností je dnes hodně populární „TEAMBUILDING“, česky přeloženo budování týmu. Vzájemná spolupráce, vzájemná podpora, vzájemná důvěra, zkrátka snaha o posílení mezilidských vztahů mezi jedinci v týmu s cílem maximalizovat jejich výkon a postupovat ke společnému cíli.

V současné době u nás zatím systematická práce na psychologické přípravě vlastně neexistuje. Ovšem ve světě je to zcela běžná součást přípravy. Sama se mohu podělit se zkušenostmi s Teambuildingem ženského týmu 1.FC Slovácko, který v současné době trénuji. V rámci zimní přípravy v únoru 2007 jsme zorganizovali tento třídenní outdoorový víkend s celou řadou precizně připravených, převážně venkovních, aktivit, které souvisely s výše uvedenými cíli. Byla pozvána profesionální vzdělávací agentura Coneo Brno, která dokázala připravit program skutečně ušitý na míru potřebám našeho týmu. Ohlasy na tento typ přípravy byl u děvčat opravdu velmi kladný a dodnes z něj těžíme.

Co napsat na závěr? Určitě bych každému, který se o ženský fotbal aspoň trochu zajímá tuto portugalskou zkušenost přála. Mimochodem, sluníčko, moře a takové pravé „portské“ taktéž stojí za to…

Pro časopis GÓL Jitka Klimková